Leden 2008

Odjezd

20. ledna 2008 v 15:55
Hned po příjezdu z Mariboru jsem si musela zabalit (podařilo se mi to až ve dvě v noci) a ráno jsem musela brzy vstát, abych vytřela. V deset hodin jsem byla domluvená s chišnikem, že se odstěhuju. Odevzdala jsem klíče a rychle jela do kanceláře v Rožné dolině. Jenže tam měli polední pauzu, tak jsem v dešti šla zpět, aspoň do města najíst se, a pak rychle zpět vyřídit papíry. Pak už jsem se celé odpoledne pohybovala mezi centrem, dokupovala poslední pohledy a suvenýry, a Dášiným pokojem, která mi poskytla provizorní útočiště. Tam jsem taky přespala a v devět ráno vyrazila na svou dlouhou pouť domů. No ještě, že jsem si nechala dostatečnou časovou rezervu, abych si stihla dávat odpočinkové pauzy, protože to bylo fakt náročné. Kufr jsem vláčela v kalužích z předchozího dne (plastové opěrky jsem urazlila při poslední cestě do Ljubljany), pak už jsem měla jen krosnu a sportovní tašku přes rameno, dohromady asi 50 kg. Na zastávce jsem si nechala tak 6 autobusů ujet, abych se vydýchala (musela jsem zdolávat asi čtvery schody) a taky jsem čekala na nízkopodlažní autobus. Pak už bylo vše v pohodě, až na schody do vlaku, kdy jsem tam ten sakra těžký kufr nemohla uzvednout, zatímco se týpek za mnou díval, jak s tím zápasím. V kupé jsem jela střídavě sama. Cesta byla nudně dlouhá, ale v pohodě. Poučení na závěr: Nevoz si s sebou do zahraničí knihy, protože jsou těžké!

Maribor a Ptuj

20. ledna 2008 v 15:46
Tak jsem si v úterý udělala s Dášou poslední výlet po Slovinsku. Nejdřív jsme jely do Mariboru, druhého největšího města Slovinska. Jako první nás upoutal kostel sv. Marie, který byl veliký a uvnitř ještě dýchalo kouzlo Vánoc (velký betlém a asi 4 vánoční stromečky). Potom jsme se vydaly do historického centra města s hradem, radnicí, univerzitou a dalšími kostely. Pak jsme se šli podívat na nábřeží, kde se nacházejí vodní a soudní věž a plave spousta labutí. Podél řeky Drávy se nachází část města Lent, kde je spousta hospůdek a taky tady najdete nejstarší vinnou révu (Stara trta) - 400 let - její víno, Černý samet, dostanou ochutnat jen významné státní návštěvy. Po návštěvě Mariboru jsme jely do Ptuje, nejstaršího a nejvýznamnějšího slovinského městečka, které proslulo masopustním karnevalem Kurent. Tohle městečko je opravdu kouzelné, akorát první dojem vám zkazí zápach z Perutniny Ptuj (tipla bych to na drůbežárnu) a potom plechové rezavé rádoby umění před historickými památkami. Nejdřív jsme si prošly centrum s radnicí, morovým sloupem a městskou věží a pak jsme se rychle vypravily na hrad, aby jsme to stihly než se setmí. Je z něho krásný výhled na celé město. Následoval dominikánský a minoritský klástěr. Tak to byl můj poslední výlet ve Slovinsku.

Zkoušky

20. ledna 2008 v 15:13
Tak jsem v pondělí a v úterý měla další, naštěstí poslední zkoušky. V pondělí ústní zkouška z Politiky globalizace. Pan učitel se nám trošku o hodinu opozdil, tak to pak bral po pěti. No a pak už mu asi nezbýval čas, tak nás vzal 9 najednou a řekl, že nám položí jen jednu otázku a my budeme diskutovat. Jenže dostat se ke slovu mezi 8 lidmi nažhavenými prokázat své znalosti bylo docela nadlidské úsilí. Nakonec skoro všichni dostali 8 (na naše je to 2), což je sice hezké, ale je to docela škoda, protože si myslím, že aspoň polovina lidí by měla na 10.
V úterý jsem měla zkoušku z Angličiny pro sociology, ale naučit se na ní po týdenním maratonu fakt nešlo a hlavně jsem nevěděla co. Učitelka na nás trošku zapomněla a přišla o půl hodiny později. Věděla jsem, že má mít nějaký meeting, ale že to bude chlastačka vedle v kabinetu jsem netušila. Docela ji vyvedlo to z míry, ani neměla připravené kopie zadání. No položila nám tři otázky, na dvě z nich jsme měli napsat 100 slov. Hodnotila gramatiku, slovní zásobu, propojovnání vět, naštěstí jí nešlo o obsah. Musím se pochlubit, že jsem dostala 74 bodů z 75. Když napíšu, že jsem to nečekala a že mě to fakt překvapilo, tak mi to stejně nikdo neuvěří. :-)

Zkouškové ve Slovinsku

11. ledna 2008 v 22:00
Ahojky, sice bych se teď měla učit, ale nějak na to po dnešku nemám sílu. Takže, ve Slovinsku sice zkouškové oficiálně začíná až příští týden, ale chtěla bych se s vámi podělit o to, co se dělo tento týden. V pondělí byla normálně přednáška na Politiku globalizace, jen jsme tam odevzdávali esej, na které jsem pracovala minulý týden a byla fakt dost náročná. Pro zajímavost, název zněl: "Ptáci budou vždycky lítat: Globální demokracie pro globalizaci".
V úterýjsme měly prezentaci (náš tým: já, Dáša a Richarda, Německo) na Angličtinu pro sociology. Prezentovaly jsme projekt: Jsou mladí Slovinci xenofobní?, na kterém jsme pracovaly v prosinci. Dostaly jsme 8 (na stupnici 10-6 prošel, 5-1 neprošel), což není špatné, ale ty řeči... Byly nám vytýkány gramatické chyby, výslovnost, provázanost textu, ... Kdybychom nebyly Erasmus, měřil by se nám čas a tím pádem, kdybychom nebyly Erasmus, dostaly bychom 4. Tato hodina se křížila s extra hodinou Nový politický charakter, kterou míváme normálně v pátek, ale protože se nestihlo všechno probrat, tak byla přidána. No nějak nezbyla síla a čas tam zajít.
Ve středu se byly prezentace na Informační kulturu a subkulturu. Hodina trvala klasicky 120 minut (bylo přislíbeno, že to bude dvojnásobek, aby se vše stihlo, ale pan Trček musel jaksi odejít), ale chtělo nás prezentovat 20 dvě věci, takže se to prostě nestihlo. No tak se udělala hodina navíc ve čtvrtek, jenže pan Trček měl čas opět pouze hodinu, takže všichni své pracně udělané prezentace museli hodně zkrátit. Každej holt není organizační typ... Ale aspoň nám to všem dal, teda aspoň doufám.
A konečně pátek. Hodina začala v 10:30. Byly ohlášny 4 prezentace. Nakonec jich bylo asi 7. Normálně to míváme do dvou. Muselo se prodlužovat. V tři nás vyhodili z učebny. Museli jsme se stěhovat do jiné. Prezentace trvaly do šesti. Pak byla zkouška. Byla po skupinách, ve kterých se dělaly prezentace, protože se naši dva učitelé ptali na tu prezentaci a na texty, které jsme si před Vánoci nestihli vyzvednout z kopycentra. Byly 3 skupiny. My jsme šli poslední. Byli jsme tam do půl osmé. Zkoušku nám skoro nedali, protože jsme nedokázali dokázat, že jsme ty texty četli. Až pošleme práci, tak se dozvíme známku. Kdybychom neodjížděli, tak nás asi vyhodí.
Tak já se jdu teda učit no, ... V pondělí a v úterý mám totiž zkoušku.

Zbiljsko jezero a Stari grad

4. ledna 2008 v 14:31
Druhého ledna, ve Slovinsku je to stále ještě státní svátek, jsme jeli možná na můj poslední výlet. Dojeli jsme do vesnice Medvode, hned za Ljubljanou, za kterou začíná Zbiljsko jezero, respektive přehrada na řece Sávě. Voda byla krásně čistá, zbarvená do zelena, jak tomu tak bývá všude ve Slovinsku, okolo se vzpínaly stromy pokryté jinovatkou. Ve vesnici Zbilje jsme sešli přímo k vodě, kde byla hejna labutí a nečekaně otevřené restaurace. V létě je místní kemp asi hojně využívaný. Pokračovali jsme do vesnice Smlednik a přes vesnici Valburga jsme se dostali ke Kalvárii - křížové cestě obnovené v roce 2001. Lesní cesta dál vedla ke Starému gradu; spíše ruinám, co z něho zbyly. Zajímavý poznatek: Když jsme jeli tam, stálo nás to 90 centů, když jsme na cestu zpět nastoupili o zastávku dál, stálo nás to 2,60 € (asi jsme se dostali do jiného pásma :-).
Tak a teď už jen učit se, učit se, učit se.

Kranj

4. ledna 2008 v 14:18
První den v novém roce jsme se s Kubou vypravili do města Kranj, vzdáleného asi 26 km od Ljubljany. Je to čtvrté největší město ve Slovinsku (i když má jen cca 37 000 obyv.). Historická část města začíná Maistrovým trgem, pokračuje Prešernovou ulicí, kde se nachází jeho dům (trávil zde poslední roky života), a která vás dovede k Glavnimu trgu, kde se tyčí gotický kostel sv. Kanciána. Město bylo po Silvestru "ospalé", jediné místo, kde to žilo, bylo kluziště vedle kostela. Cestou k výběžku Pungert jsme míjeli kostel sv. Růžence. Na výběžku stojí obranná věž, jediná, která se dochovala z městských hradeb. Na zpáteční cestě jsme se museli jít ohřát svařákem do jediné hospůdky, která byla otevřená. Jak už bývá zvykem, autobus nám ujel, protože jsme netušili, že zastávky autoubusového nádraží pokračují za rohem. Aspoň jsme měli čas podívat se ještě jednou k centru, tentokrát vánočně nasvícenému.

Silvestr 2007

2. ledna 2008 v 0:06
Ahojky, tak jsem zase zpět v Ljubljaně, kde jsem se rozhodla slavit Silvestra. Dopoledne jsme se šli s Kubou projít do čtvrtí Ljubljany - Krakovo a Trnovo. U Trnova se nachází soutok Ljubljanice a Gruberjeva prekopu. Kotvily tady lodě, slavnostně vyzdobené na nadcházející večer. Potom jsme se dostali do Eipprovy ulice (kde je spousta příjemných hospůdek) vedoucí ke kostelu sv. Janeze. Odpoledne jsme se vydali nakoupit vše potřebné na dlouhou noc do našeho oblíbeného BTC centra. Silvestrovské koncerty na náměstích začínaly v devět hodin. Nejdřív jsme si šli poslechnout, co se hraje na Kongresnim trgu. Tato stage měla být pro mladší posluchače, nicméně kapelka tady rozhjížděla folkové fláky, mezi nimiž se objevila i píseň, kterou jsme se učili na víkendu na Kranjské goře - siva pot vodi me, ... Na Prešernově trgu jsme zastihli Sašu Lendero a její proslulá Ne grem na kolena. Po ní nastoupil Jan Plestenjak se svými romantickými songy. Zkusili jsme to i na třetím náměstí - Mestni tg, které mělo patřit náročným posluchačům. Místní orchestr byl fakt dost náročný, tak jsme se vrátili na první, "rockové" náměstí. Skupiny přitvrdily a náměstí se více zaplnilo. O půlnoci byl ohňostroj z hradu, ale díky mlze a ostatním petardám nebyl moc vidět. Ljubljanski potniški promet mě příjemně překvapil - autobusy jezdily po celou noc. Tak srečno 2008!