Česká (a moravská) města

28. srpna 2008 v 17:37
Tak, jak jsem slibovala. Dneska pouze doplním krátkou informaci o českých městech. 30. března jsme s Kubou navštívili Kolín. Další den jsem měla odevzdávat bakalářku, a protože jsem ji nechtěla zbytečně opravovat k horšímu, rozhodli jsme se, že musíme na chvilku vypadnout, jinak se zblázníme. Kolín je pěkné město, ale bohužel v neděli odpoledne tam bylo úplně mrtvo (což by bylo v Jablonci asi taky :-). Prošli jsme si Karlovo náměstí, koukli na Bartolomějovu katedrálu a centrum (asi 3x) a asi po dvou hoďkách jsme Kolín opustili.
12. června jsem dělala 2., ústní kolo na Fakultu sociálních studií UK. Po pěti hodinách čekání jsem se konečně dostala na řadu (no jo no byla jsem poslední, ale lepší než v Brně, tam jsem čekala okolo 7 hodin), ale udělala jsem ze sebe takovýho blbce (no trochu mi v tom pomohli zkoušející :-), že jsem to musela jít někam rozchodit, tak jsem se rozhodla pro ZOO v Tróji. Musím říct, že je fakt obrovská a vůbec se to nedalo celé stihnout. Ale panáčkující surikaty, tlapkající tučňáci, čůrající tapír, nebo krmení goril nebo hrochů mi pomohlo se trochu odreagovat.
16. června dělal Kuba přijímačky do Olomouce, tak jsem se za ním jela podívat, protože to byla jedna z mých potenciálních budoucích škol. Nezapomněla jsem se samozřejmě mrknout na Katedru sociologie a andragogiky, která samotná mě upřímně vyděsila. Olomouc je krásná, prošli jsme si ty nejznámější památky - Horní náměstí s kašnou, morovým sloupem, radnicí a orlojem, mrkli jsme na město z vyhlídky a stihli jsme i Svatý kopeček. Někde u Svatého kopečku je i Zoo, ale tu jsme pro tenktokrát (stejně jako Klášterní Hradisko) vynechali. Tip na jídlo: na Dolním náměstí je hospůdka, kde dostanete místní speciality, jako např. topinku s tvarůžky.
Nové fotečky najdete v Galerii ve složce Česká republika.
 

Novinky

8. července 2008 v 21:17
Ahoj všichni, dlouho jsem se neozvala, protože jsem měla docela hektické období, ale teď už snad bude více času (koneckonců mám na to celé prázdiny), takže postupně doplním všechny své zážitky z cest z poslední doby. Můžete se těšit na Kolín, Olomouc, Kraków, Bavorsko, ...

Pravěk

18. února 2008 v 18:00
Tak se mi podařilo udělat všechny zkoušky i v Čechách, tak jsem si mohla konečně trošku oddychnout, takže zbyl čas i na malou oslavu narozenin v Praze. Vydali jsme se do "Pravěku" čili do restauračního zařízení s názvem Doba kamenná. Patří do sítě "pravěkých" hospod, ale jediná má i program. Pravěká žena nás přivítala svým: "Agóóój, poďte dál, ty se jmenovat jak?" a pak nám dala "hamáčky, papáčky" a "bumbáčky". Všechna jídla byla samozřejmě psaná "po jejich" a objednávalo se písemně do notýsku. Poté se přivolala obsluha chrastěním či tleskáním. Dali jsme si turovu močku (rozuměj černé pivo) a Zabirovo (spousta druhů masa - kebab z jelena, vyuzené ptačí nohy, propíchnutá prasečí panenka, cuketové špalky, pečené cibulové obruče, roztrhané brambory, kukuřičné šišky, rozpečená dýňovka, omáčka z kouře a dýmu a turovo vyteklé voko). Nikdy jsem tolik masa nesnědla, ale sladké tečce jsem nemohla odolat - Trha - tvarohový trhanec s rozinkami a malinovou omáčkou. Mezitím nás pralidé bavili: šaman přinesl pravý oheň, návrat z lovu, obětování panen, pravěká hudba. Jestli máte chuť na netradiční oslavu, tak určitě doporučuju Pravěk (ale připravte na to svou peněženku :-).
 


Odjezd

20. ledna 2008 v 15:55
Hned po příjezdu z Mariboru jsem si musela zabalit (podařilo se mi to až ve dvě v noci) a ráno jsem musela brzy vstát, abych vytřela. V deset hodin jsem byla domluvená s chišnikem, že se odstěhuju. Odevzdala jsem klíče a rychle jela do kanceláře v Rožné dolině. Jenže tam měli polední pauzu, tak jsem v dešti šla zpět, aspoň do města najíst se, a pak rychle zpět vyřídit papíry. Pak už jsem se celé odpoledne pohybovala mezi centrem, dokupovala poslední pohledy a suvenýry, a Dášiným pokojem, která mi poskytla provizorní útočiště. Tam jsem taky přespala a v devět ráno vyrazila na svou dlouhou pouť domů. No ještě, že jsem si nechala dostatečnou časovou rezervu, abych si stihla dávat odpočinkové pauzy, protože to bylo fakt náročné. Kufr jsem vláčela v kalužích z předchozího dne (plastové opěrky jsem urazlila při poslední cestě do Ljubljany), pak už jsem měla jen krosnu a sportovní tašku přes rameno, dohromady asi 50 kg. Na zastávce jsem si nechala tak 6 autobusů ujet, abych se vydýchala (musela jsem zdolávat asi čtvery schody) a taky jsem čekala na nízkopodlažní autobus. Pak už bylo vše v pohodě, až na schody do vlaku, kdy jsem tam ten sakra těžký kufr nemohla uzvednout, zatímco se týpek za mnou díval, jak s tím zápasím. V kupé jsem jela střídavě sama. Cesta byla nudně dlouhá, ale v pohodě. Poučení na závěr: Nevoz si s sebou do zahraničí knihy, protože jsou těžké!

Maribor a Ptuj

20. ledna 2008 v 15:46
Tak jsem si v úterý udělala s Dášou poslední výlet po Slovinsku. Nejdřív jsme jely do Mariboru, druhého největšího města Slovinska. Jako první nás upoutal kostel sv. Marie, který byl veliký a uvnitř ještě dýchalo kouzlo Vánoc (velký betlém a asi 4 vánoční stromečky). Potom jsme se vydaly do historického centra města s hradem, radnicí, univerzitou a dalšími kostely. Pak jsme se šli podívat na nábřeží, kde se nacházejí vodní a soudní věž a plave spousta labutí. Podél řeky Drávy se nachází část města Lent, kde je spousta hospůdek a taky tady najdete nejstarší vinnou révu (Stara trta) - 400 let - její víno, Černý samet, dostanou ochutnat jen významné státní návštěvy. Po návštěvě Mariboru jsme jely do Ptuje, nejstaršího a nejvýznamnějšího slovinského městečka, které proslulo masopustním karnevalem Kurent. Tohle městečko je opravdu kouzelné, akorát první dojem vám zkazí zápach z Perutniny Ptuj (tipla bych to na drůbežárnu) a potom plechové rezavé rádoby umění před historickými památkami. Nejdřív jsme si prošly centrum s radnicí, morovým sloupem a městskou věží a pak jsme se rychle vypravily na hrad, aby jsme to stihly než se setmí. Je z něho krásný výhled na celé město. Následoval dominikánský a minoritský klástěr. Tak to byl můj poslední výlet ve Slovinsku.